Den ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista
Tento článek nepřináší žádnou novou nauku a tvrzení. Stejně tak nemá vzbudit dojem, že se jeho autor přidává na jednu či druhou stranu pokud jde o dva nejčastější pohledy na den, ve který došlo ke vzkříšení Ježíše Krista. Pouze tyto dva pohledy porovnává a následně dochází k závěru, že na dni vzkříšení nezáleží.Toto úvodní upozornění je nutné, jelikož mnozí dělají závěry o něčem, co tak ve skutečnosti není.
VIDEODOKUMENT - Pokud chcete prohlédnout raději video, než ten sám obsah číst, mělo by to být, věřím, stále dostupné na tédo adrese:
https://drive.google.com/open?id=1ckAph3D1TK02OHpPcbrprBBzBhsJPUUx
Když se zeptáme křesťanů (nebo obecně církví), scházejících se v neděli za účelem shromáždění při bohoslužbě, proč tak činí právě v tento den, tedy v neděli na místo biblické soboty, odpověď je pokaždé stejná.
V neděli se scházíme proto, že si připomínáme památku vzkříšení Pána Ježíše Krista, protože právě v tento den byl vzkříšen.
Odpověď bývá vždy v tomto smyslu podaná.
A tak u člověka, ve kterém je zájem o hledání pravdy toto může vyvolat dvě otázky:
-
Opravdu Bible říká, že byl Ježíš vzkříšen v neděli?
-
Říká Bible také to, že na základě dne, ve který byl Ježíš vzkříšen, se mění (případně potvrzuje) dřívější Bohem ustanovený den odpočinku - sobota?
Pojďme se společně na tyto dvě otázky podívat.
1.
Opravdu Bible říká, že byl Ježíš vzkříšen v neděli?
Když jsem se na toto nejednou ptal křesťanů, konajících shromáždění v neděli, vždy mi uvedli tytéž části Bible. Nejčastěji je uváděn „Matouš 28:1“ a křesťané s jistotou a rozhodností prohlašují, že je to přece jasné – Bible říká, že Ježíš byl vzkříšen v neděli.
Abychom neupadli do klamu, je třeba si ujasnit správný přístup k informaci, kterou získáme. Může být totiž zásadní rozdíl mezi tím, co nám ve skutečnosti říká Bible a tím, co si na základě biblického textu vyvodíme my.
Jak to tedy ve skutečnosti je? Zemřel Ježíš v pátek a byl vzkříšen v neděli?
Nejlépe nám odpoví sama Bible a tak se pojďme podívat nejprve na to, jak je to s tou nedělí a vzkříšením. Na žádném místě Bible rozhodně není nikde přímo napsáno, že Ježíš byl vzkříšen první den týdne, neboli den po sobotě, čili neděli. I když právě tomuto mnozí věří a toto učí, jedná se o nesprávné pochopení toho, co nám Bible sděluje. Třeba v nejčastěji zmiňovaném „Matouš 28:1“ je psáno pouze to, že po sobotě, když už svítalo na první den týdne, přišla Marie Magdalská a ta druhá Marie, aby se podívaly na hrob. A hrob byl již prázdný. Na základě tohoto se v křesťanském světě věří, že ke vzkříšení Ježíše Krista došlo první den po sobotě. Aby tomu tak ale mohlo být, musela by být slova zapsána nějak takto, jak jsem je upravil pro tento případ:
„Po sobotě, když už svítalo na první den týdne, přišla Marie Magdalská a ta druhá Marie, aby se podívaly na hrob. A hle, nastalo veliké zemětřesení, neboť Pánův anděl sestoupil z nebe, přistoupil, odvalil kámen a ženám řekl, ať vstoupí do hrobky. Když to učinily, viděly Ježíše, stále mrtvého jak tam leží, ale najednou, před jejich zraky ožil, byl vzkříšen. Anděl promluvil k ženám: „Vy se nebojte. Vždyť přece předpověděl, že bude vzkříšen a tak se nyní stalo jak řekl. A proto jděte a oznamte, že jste viděly, jak byl váš Pán vzkříšen první den po sobotě..."
Takto to v Bibli ale zapsáno není a pravé znění pouze sděluje, že když tam ženy přišly, hrobka už byla prázdná. Bible tedy mluví pouze o tom, ve který den šly ženy ke hrobu a nikoli o tom, ve který konkrétní den byl Ježíš vzkříšen.
Další místo, které se na podporu nedělního vzkříšení uvádí je „Marek 16:9“.
„Ráno prvního dne týdne, když Ježíš vstal, ukázal se nejprve Marii Magdalské, od níž kdysi vyhnal sedm démonů.“
Protože tento překlad do češtiny není zcela správný, dalo by se tímto skutečně podpořit vzkříšení v neděli. Ta část věty "když Ježíš vstal" by podle řeckého originálu měla být správně přeložena jako "nyní maje vstanuto". Kralický překlad například uvádí: "vstav pak Ježíš". Celý verš by tak měl být správně přeložen následovně: "Nyní, když už Ježíš vstal, ukázal se časně prvního dne týdne nejprve Marii Magdalské...". Možná je i varianta tato: „Nyní, po té co už Ježíš vstal, ukázal se časně prvního dne týdne nejprve Marii Magdalské...".
Takže na výše uvedeném stavět nemůžeme a co teď dál když nedělní vzkříšení neprokážeme?
Ještě k tomu můžeme jít z druhé strany, kdy se tvrdí, že k ukřižování došlo v pátek a tak den, kdy byl Ježíš vzkříšen se dopočítává podle jeho vlastní předpovědi, že to bude třetího dne.
Zde však došlo k nesprávnému překladu „Matouš 27:62“, kdy některé kralické překlady i jiné překlady Bible hovoří o dni "po pátku". Když se však podíváme do řecké Bible, nebo použijeme některý z anglických překladů, tak zjistíme, že „pátek“ se v této části vůbec nevyskytuje. Nehovoří se tam o pátku, ale o přípravě. Správný překlad je tedy "po přípravách na svátek".
Konkrétně se jedná o slovo „παρασκευήν“, které znamená „příprava / přípravy“. Toto slovo je zápisem znaků řecké alfabety (obdoba nám známé abecedy) totožné s novořeckým názvem dne „pátek“ a možná proto docházelo u některých překladů k této záměně. Aby bylo možné postavit slovo „pátek“ proti slovu „příprava(y)“, nejprve by bylo nutné zjistit na základě důkazných historických faktů, od kdy se začaly používat pro dny v týdnu konkrétní názvy (pondělí, úterý, atd...) a jestli se ihned od jejich vzniku psaly s velkým počátečním písmenem, jak je tomu dnes. Původně se dny označovaly jako první den týdne, druhý, třetí. „Matouš 27:62“ už správně překládá jako "po přípravách na svátek" například „Český studijní překlad“, nebo „Nová Bible Kralická (2006)“. Nyní, když jsme vyloučili páteční den, se tedy můžeme zabývat tím o jaký svátek to vlastně šlo.
„Byl den přípravy před velikonocemi, kolem poledne. I řekl Židům: „Hle, váš král.“ Oni zvolali: „Pryč, pryč s ním, ukřižuj ho!““ (Jan 19:14,15)
Ježíš byl tedy ukřižován v den přípravy před velikonocemi (velkou nocí). Tento svátek byl také považován za Sabat (Šabat). Ježíš tedy zemřel v den před svátečním sabatem, dnem Hodu beránka, zvaným též Paschou (hebrejsky „Pésach“). Byl to „Velký Sabat (velká sobota)“, velký svátek. Den příprav na tento Sabat zvaný „Pésach“ je vázán na kalendářní den 14. Nisan a samotný velký svátek (Sabat) je pak vždy 15. Nisan. Toto je historický fakt na jehož základě je možné tvrdit, že Ježíš byl ukřižován v den „14. Nisan“. Toto datum však každý rok připadá na jiný den a tak se naše pátrání stává složitějším. Abychom totiž mohli správně určit, ve který den týdne došlo k ukřižování, museli bychom mít stejně jasný fakt o tom, který rok k tomu ukřižování došlo a tím i na který den v tom roce 14. Nisan vycházel. A zde už se dostáváme k odpovědím ovlivněným tradičním výkladem, které byly přizpůsobeny tak, aby vše vycházelo na vzkříšení v neděli. Dostáváme se ke snahám se k tomu dopočítat a tak, jako se to někdo na jedné straně snažil šikovně napasovat na ukřižování v pátek a vzkříšení v neděli, tak na druhé straně se jiní dopátrali k tomu, že k ukřižování došlo ve středu, či čtvrtek a pak, podle toho jak vyložíme „třetího dne“, „po třech dnech“, nebo „tři dny a tři noci“ se dostaneme ke vzkříšení v sedmý den - sobotu. A co s tím teď dál? Najednou stojíme před ještě hlubším pátráním s cílem objasnit zásadní otázky o roce vzkříšení a pak o kalendáři pro tento rok, aby se zjistilo ve který den byl 14. a 15. Nisan. Nemůže nám stačit pouze to, že někdo se dopátral k roku 31, ale sami musíme prostudovat tuto cestu pátrání směřující k onomu výsledku. Bylo by nutné postupovat v pátrání na několik dalších stran. A zde už zřejmě časová náročnost a odhodlání se do této záležitosti ponořit začíná převyšovat důležitost tuto informaci vůbec zjistit. Stejně tak nás může ponořit do hlubokého a zdlouhavého pátrání část věty „μιᾷ τῶν σαββάτων“, která se vyskytuje např. v „Jan 20:1“ v řeckém originálu. Na čem se vykladači různých verzí shodnou je to, že slovo „σαββάτων“ má dvojí význam. Znamená sedmidenní cyklus, jinými slovy 7 dní týdne a tedy i výraz „týden“ a také znamená Sabat, do kterého spadá jak svátek tak sedmý den „sobota“. Potom je otázka, jak správně přeložit „μιᾷ τῶν σαββάτων“, protože mnozí, kteří se považují za znalce starořečtiny jasně tvrdí, že to znamená „první den týdne“, ale co když je možný i doslovný překlad, kdy „μιᾷ“ znamená „jeden, jedna“, „τῶν“ potom značí člen v množném čísle“ a „σαββάτων“ pak znamená „sabaty (7.den, nebo svátek)“. Věta by se tímto způsobem pak dala přeložit jako „jednoho sabatu“, „jednoho z těch sabatů“ a podobně. A teď, kdo nám řekne jak je to vlastně správně a pak jestli tomu, kdo nám to vysvětlí můžeme vlastně věřit? Co když je zvykem to překládat jako „první den týdne“ jen proto, že ten, od koho to současný znalec starořečtiny převzal byl ovlivněn nasměrováním tradice, která to nepřekládá vlastně správně, ale právě tento překlad se jí hodí? A ten před ním byl také pod tímto vlivem a tak se to od určité doby dědilo dál a dál, až se to dochovalo dodnes? Je „μιᾷ τῶν σαββάτων“ tedy fráze a současně je možný i doslovný překlad, nebo jen jedno z toho je v pořádku? Abychom mohli dostat odpověď, na které se dá stavět, museli bychom se v čase přenést do tehdejší doby, být mezi lidmi tenkrát i tam a pochopit správný význam. To že se dnes někdo považuje za znalce a odborníka ještě neznamená, že nemůže šířit dávno převzatý omyl, považovaný za pravdu, aniž by cokoli tušil.
My se teď ještě pojďme podívat do původního textu:
„Lukáš 4:16“
Zde se vyskytuje v originále „ἡμέρᾳ τῶν σαββάτων“, podobné zmíněnému „μιᾷ τῶν σαββάτων“ a toto spojení je přeloženo jako „sobotní den“ V textu se objevují různé způsoby zápisu slova „sobota / Sabat“. Jsou to nejčastěji tyto následující: „σάββασιν, σαββάτῳ, σαββάτων, σάββατον, σαββάτου“ Vždy jsou překládány jako sobota či Sabat, ale pouze ve vztahu ke vzkříšení JK, jsou vždy překládány jako „první den týdne“. My se můžeme ptát, proč to tak je a zároveň proč na druhou stranu existují i překlady, které používají doslovné přeložení? Jedním z takových překladů je totiž samotný Lutherův překlad 1545. Podíváme se teď na to, jak překládal z řečtiny Luther, který pečlivě volil a kontroloval s pomocí tehdejších řeckých slovníků každé slovo.
Marek 16:2
Luther bible (1545):
Und sie kamen zum Grabe an einem Sabbater sehr frühe, da die Sonne aufging
překlad:
A přišli k hrobu v sobotu (Sabat) velmi brzy, jak slunce stoupalo
Česká bible – ČSP:
A časně ráno prvního dne týdne, když vyšlo slunce, přicházely k hrobce.
Matouš 28:1
Luther bible (1545):
Am Abend aber des Sabbats, welcher anbricht am Morgen des ersten Feiertages der Sabbate, kam Maria Magdalena und die andere Maria, das Grab zu besehen
překlad:
Navečer ale soboty (Sabatu), která svítá ráno prvního svátku soboty, přišla Mária Magdaléna a jiná Marie, aby viděly hrobku
Česká bible – ČSP:
Po sobotě, když už svítalo na první den týdne, přišla Marie Magdalská a ta druhá Marie, aby se podívaly na hrob.
Vidíte ten rozdíl? Pokud je Lutherův překlad správný, potom byl Ježíš vzkříšen v den Sabatu, tedy ve svátek a nebo přímo v sedmý den „sobotu“. Jelikož svátek Pésach, který je vázán na 15. Nisan není vždy ve stejný den týdne, mohlo tak dojít k variantám, že to například mohlo v jednom roce vyjít na pátý den týdne, následující den byl den šestý a pak hned sedmý den jakožto týdenní Sabat. Takže po sobě následovaly dva Sabaty, pouze oddělené jedním dnem. A nebo také 15. Nisan vyšel na den šestý a tak následovaly dva Sabaty ihned po sobě neoddělené žádným dnem. Takže je také třeba správně chápat výraz „Sabat“. Týdenní a nebo svátek. Stále nám tu však visí ta otázka o možnosti obou variant překladů, tedy Sabat a nebo první den týdne. A tak se může zdát, že tuto záležitost nevyřešíme. Až takto to ale není. Nevyřešíme možná každý dílek tohoto tématu, ale to podstatné se nám tu ukázalo. Zbořil se jediný opěrný bod, který tvořil důvod mnohých křesťanů pro shromažďování se k bohoslužbě v neděli. Bible rozhodně neříká, jak už bylo uvedeno, ve který den došlo ke vzkříšení, ale pouze říká, které události se okolo toho dne staly. Je popsán pouze nalezený prázdný hrob ženami, ale tyto neviděly na vlastní oči, jak ke vzkříšení došlo. Proto určit ledabyle den vzkříšení jen podle toho, kdy se ženy ke hrobu vydaly, je pouhá spekulace. Převeďme tento princip do našeho života. Představme si tento příběh. Procházíme přístavem a mezi všemi loděmi co tam jsou nás jedna velmi zaujme. Zapamatujeme si ji, stále se k ní v následujících dnech v myšlenkách vracíme a za pár dní máme znovu cestu okolo přístavu. Řekneme si: „Půjdu se podívat znovu na tu loď, chci ji zase vidět, byla tak zajímavá“. Přijdeme na to místo, ale ta loď tam už není. A tak si řekneme: „Už tu není, dnes odplula“. Jak ale můžete vědět, že neodplula včera, ale bylo to dnes, když jste několik dní v přístavu nebyli a ani Vám nikdo neřekl, kdy se tak stalo? Chápete ten princip? Je to totéž jako přijít k hrobce, zjistit že je prázdná a tak tvrdit, že ke vzkříšení došlo dnes.
Pokud jde o den vzkříšení, je koneckonců lépe přijatelnější fakt, že Ježíš byl vzkříšen právě v sobotu, protože On je pánem nad sobotou (Mt 12:8) a Bůh sedmý den posvětil (Gen 2:3). Zde se může snadno objevit tvrzení, že v sobotu by nemohl být JK vzkříšen, protože Bůh stvořitel sedmý den odpočinul a tak by nic takového neučinil. Tento pohled je však ovlivněn tím, jak my lidé vnímáme práci, nebo jinou činnost. Bůh v šesti dnech budoval a vybudoval. Tvořil. To je ta činnost, kterou můžeme připodobnit k naší pozemské práci. Ale vzkříšení a uzdravování se může nám lidem zdát také práce, protože ji máme spojenou s prací doktorů medicíny, ale z pohledu Boha to tak vůbec být nemusí a také ani není. Ježíš totiž v sobotu uzdravoval a tak se uzdravování a vzkříšení nijak nedotýká odpočinutí v sedmém dni. Pro člověka je pak sobota dnem, ve kterém má odložit vše, co mu brání vnímat Boha. Uzdravit můžeme člověku nejen jeho fyzický problém, ale uzdravit můžeme i slovem určitá trápení druhých. Kdyby toto bylo považováno za rozpor vůči odpočinutí, potom bychom nemohli v sobotu nikomu vyslovit milá slova, protože by mu to mohlo náhodou pomoci od jeho těžkostí a tak jej uzdravit v oblasti jeho nitra.
V tomto okamžiku můžeme přejít ke zodpovězení druhé otázky.
2.
Říká Bible také to, že se na základě dne, ve který byl Ježíš
vzkříšen, mění (případně potvrzuje) dřívější Bohem
ustanovený den odpočinku?
Tato otázka bude zodpovězena podstatně střučněji, protože je velmi jednoduchá. Bible nikde neuvádí, že máme přenést či potvrdit posvátnost sobotního dne v závislosti na tom, ve který den byl pán Ježíš vzkříšen. Toto odůvodnění si vytvořili jen a pouze lidé a tak každá snaha o obhajobu přenesení posvátnosti na neděli je pouhou snahou si tuto věc přizpůsobit. První otázku jsme tedy vůbec nemuseli zkoumat až tak podrobně a znovu si připomeňme její složitost a časovou náročnost věnovanou pátrání ve vztahu k samotné důležitosti. To podstatné tedy řeší až tato druhá otázka. A protože Bible neříká, že se na základě dne vzkříšení mění ustanovení o dni odpočinku (a bohoslužeb), proto ani Bible sama neuvádí, ve který den ke vzkříšení došlo. Není to totiž vůbec důležité. Kdyby to důležitost mělo, Bible by v této otázce dala jasnou odpověď a nenechala to celé na našem pátrání a přehrabování se mezi fakty a nejistotami. Důležité je pro křesťany to, že byl Ježíš vzkříšen a vůbec nezáleží na dni, ve kterém k tomu došlo. Proto se podle toho konkrétního dne nemůže měnit dřívější Boží ustanovení. Kdyby tomu bylo naopak, Bible by jasně uvedla den vzkříšení a také jaké změny na jeho základě vznikají. Protože nic takového v Bibli není, tak se změna soboty na neděli stává postavením lidského nařízení a tradice nad Boží slovo.
Z tohoto všeho tedy závěrem vyplývá, že Bohem ustanovená sobota, 7.den, stále platí jako den odpočinku a pravý den určený pro konání bohoslužebných shromáždění. Uvědomme si totiž ten základní fakt, že satan útočí na Boha, jeho lid a jeho znamení. Božím znamením, jak Bible uvádí, je právě sobota. A tak satan potřebuje do světa vypustit velké klamy, které mají nahradit pravdu o sedmém sobotním dni. Satan využívá pro své dílo pozemské instituce, také jedince a tím vznikají všechny ty špatné výklady, falešná učení a nepravdivá tvrzení. Všichni obhájci neděle tak vědomě či nevědomě pracují ve prospěch satanova záměru.
Tento článek byl zpracován i jako videodokument. Dostupný by měl být na této adrese:
https://drive.google.com/open?id=1ckAph3D1TK02OHpPcbrprBBzBhsJPUUx
