Jdi na obsah Jdi na menu
 


Blízké světové události

    I když člověk nesleduje zprávy v televizi, rádiu, tisku, nebo na internetu, dostanou se k němu, nejčastěji od blízkých osob informace o tom, že někde došlo k teroristickému útoku, jinde bylo zemětřesení, nebo jiný druh nějaké zlé události. Děje se to čím dál častěji. Mimo to světoví lídři a také papež volají po novém světovém pořádku. Vše má údajně vést k lepšímu uspořádání ve světě a k vyřešení zásadních světových problémů. Jedním z nich je vyčerpanost planety a klimatické změny. Nový světový pořádek je založen na principu globalizace. O tomto se také v poslední době ve světě často mluví. Cílem je sjednocení a to v těchto třech oblastech:
1.    Jednotná vláda pro svět
2.    Sjednocení náboženství
3.    Ekonomická a hospodářská jednotnost

Řešení je vymyšleno, navrhnuto a zdá se, jako by chtěl papež zachránit tento svět. Papež je obecně většinou světa považován za morální autoritu. Jeho postavení ve světě je posilováno právě tím, že na místo vyzdvihování zásadních rozdílů mezi nejrozšířenějšími náboženstvími je sjednocuje v rámci toho, čemu se říká ekumenické hnutí. Snaha o jednotu a o záchranu světa se může zdát jako něco správného a ušlechtilého. Je to však reálné? Může se to podařit a především, může to v zachráněném stavu setrvat? Spolehlivý zdroj, který odhaluje celé dějiny Země od jejího počátku až po konec je Bible. Bible hovoří i o konci světa, který však nemá být konečným stavem, po kterém již nebude nic. Proto konec v tomto smyslu nemá naznačovat nějaký negativní závěr. Konec tohoto světa je neodmyslitelně spojen i se začátkem světa nového, který má fungovat úplně jinak. Ježíš Kristus, jakožto král tohoto nového světa zajistí konečně skutečnou spravedlnost a také již nebude smrti, bolestí, nemocí, nářků, chátrání těla a stárnutí (Zjevení 21:4). Konečně svět, který za něco stojí. Co proti tomu nabízí papež, když chce zachránit tento současný svět? Když ustanoví světový den odpočinku v neděli, aby planeta jeden den v týdnu odpočinula, tak i kdyby se podařilo vyřešit problémy klimatu, terorismu, zemětřesení a podobně, stále budou lidé umírat a v bolestech zápasit s nemocemi. Nadále se budou obávat o svůj majetek a životy, které budou ohroženy morálně zkaženými a zvrácenými lidmi. Bůh stvořitel neměl v plánu zachovávat svět v tomto stavu, ale chtěl jej navrátit do stavu původního. Tak jako opravář uskuteční plán k opravě svého stroje, aby zase fungoval tak, jak byl jeho původní záměr.

V blízké budoucnosti nás čekají velké a poslední klamy:
1.    Sjednocování – globalizace za účelem vyřešení světových problémů
2.   Nařízení (zákon) o nedělním odpočinku (vzpoura proti Bohem dané sobotě)
3.    V náboženské oblasti pak dojde k falešnému příchodu Ježíše Krista. Tento příchod bude napodoben satanem a ti lidé, kteří nebudou znát díky Bibli jak má tento příchod vypadat, budou oklamáni. (Lukáš 21:8,  Zjevení 1:7)
4.    S tímto nepravým napodobeným příchodem bude souviset i zahájení falešného tzv. milénia, které znamená tisícileté Boží království.
5.   Velký klam bude spočívat ve způsobu záchrany. Záchrana, nebo-li spasení sice již má svůj falešný princip, tento však bude více vyzdvihován a nabízen, protože bude po stránce náboženské zjevné, že se ve světě něco děje a je třeba učinit kroky ke své záchraně.

Jaký je princip spasení?
Velice jednoduchý!
Křesťanský svět je ve velké míře oklamán tím, že spasení je možné jen skrze církev a že odpuštění hříchů lidem zprostředkuje kněz a také, že se na spasení podílí i konání dobrých skutků.
Ve skutečnosti je to jinak a jsme spaseni pouze milostí pána Ježíše Krista, ne vykonáváním skutků, o kterých pak můžeme mluvit, nebo je konat pro oči druhých. Nemůžeme se tedy ničím chlubit. Jediná nutnost pro spasení je pochopit tento princip, uvěřit mu a přijmout jej. Uznat a přijmout jedinou možnou cestu spasení o které Ježíš hovoří zcela jasně: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.” (Jan 14:6)
V Ježíši je pravda a získáme cestu k životu v novém světě. Nikdo nepřichází jinak a tedy není jiné cesty. Kdyby existoval jiný způsob, byla by smrt Ježíše na kříži nepotřebná. Ježíš se rozhodnul za všechny položit život pro vykoupení a odpuštění hříchů. Kdyby existovala jiná cesta, mohl se Ježíš rozhodnout tuto smrt na kříži nepodstoupit. Kdyby chtěl a rozhodnul se jinak, neukřižovali by ho. Konal tak mocné zázraky, že i křísil mrtvé. Byl a je pánem nad životem i smrtí. Když ho vedli ke kříži, mohl se jim vlivem vyšší moci ztratit. Mohl zmizet a tím vykonat další nadpřirozený čin. Měl rozhodně předpoklady a schopnosti pro to, aby se před smrtí na kříži zachránil. Protože ale věděl, že je to jediný způsob, jak zachránit lidi, kteří se rozhodnou jej přijmout za svého pána a vykupitele, tuto smrt podstoupil. Moc, která zařídila, že po třech dnech vstal z mrtvých, byla stejně tak schopná jej před křížem zachránit. Ježíš by nemusel zemřít, kdyby spasení mohl zajistit nějaký člověk zde na zemi, který se stane například knězem.

Jediný pravý velekněz je Ježíš Kristus,
který pro nás vykonává službu v nebeské svatyni.

       Sjednocení, globalizace a ucelený jednotný nový světový pořádek, to vše patří k posledním událostem doby konce. Doby těsně před příchodem pána Ježíše Krista. Nacházíme se na prahu věčnosti. Ježíš přijde dřív, než si myslí většina těch, kteří v jeho druhý příchod věří. Nenechte se zmást tím, když někdo říká, že už v předchozích generacích byli ti, kteří měli přesvědčení, že Ježíš přijde už za jejich života a nic takového se nestalo. A proto to bude trvat asi ještě dlouho a nedá se nijak poznat, že zbývají třeba už jen poslední roky do jeho příchodu. Je nesprávné řídit se svým přesvědčením, intuicí, nebo přesvědčením jiných lidí, stejně tak jako určenými datumy konce světa. Je třeba sledovat proroctví a jejich naplnění. Sám Ježíš mluvil o tom, jak se dá poznat blížící se doba, nebo doba těsně před tím, než přijde. Vyjádřil to podobenstvím o fíkovníku (Matouš 24:32-33 + Marek 28-29). Tím řekl, že máme sledovat znamení a světové události, které jsou zapsány v Bibli.
    Pokud někdo sebe samého přesvědčí, že příchod Ježíše bude za dlouho a určitě ne za jeho života, může mít sklony k tomu duchovně usnout a zabývat se touto otázkou méně, než by bylo třeba. Myslí si, že to může nechat volně plynout a nějak zásadně se o to nezajímat. Tímto se však vystavuje riziku, že bude nepřipraven, náhle zaskočen a příchod Ježíše pro něj bude jako příchod zloděje v noci. Pokud se začnou naplňovat proroctví z knihy Zjevení, zejména pak ty, o kterých hovoří poselství tří andělů, a ony se skutečně naplňují, potom je třeba brát toto vše vážně a pracovat na tom, abychom byli já, ty a ostatní připraveni. Zabývat se tím včas a než teprve až něco přijde.
    Křesťanský lid má v mnoha případech velké mezery v otázce příchodu JK. Někteří i vysloví větu, že Ježíš může přijít klidně už zítra. Tak tomu však není. Vysvětleme si to. Ježíš je všemohoucí, takže z principu může přijít dnes, nebo zítra. Ve skutečnosti však nemůže, protože učinil smlouvu a tu jakožto čistá a dokonalá bytost musí dodržet a dodrží. Smlouva je v Bibli a sděluje, které události se musí odehrát, než dojde k příchodu JK. Ježíš nemůže přijít zítra, když se ještě celosvětově nezačalo uplatňovat znamení šelmy = nedělní zákon a nedošlo k závěrečnému pronásledování pravého věrného Božího lidu. Jsou tu samozřejmě i další skutečnosti ve smlouvě zapsané, jako například 7 posledních ran a další. Člověk umí být zrádný a smlouvu nedodržet. Ježíš (Bůh) ji však dodrží. A toto vše, co se ještě má stát se nestihne odehrát během několika hodin, nebo jednoho dne. Proto za této situace, Ježíš nemůže přijít už zítra.